Srdcem Telemarku na lodi, kanoi i na kole

Autor: David Lacina, publikováno: 29. 06. 2007. Text a fotografie chráněny autorskými právy. Reprodukce pouze se svolením autora.

The Tallest Lock - Vrangfoss, The Telemark Canal (Telemarkskanalen), NorwayTelemark je znám především lyžeřským stylem, který se zde zrodil kolem roku 1870. V přibližně stejné době počaly práce na „osmém divu světa“ - Telemarckém kanálu. V dřívějších dobách sloužil tento kanál k přepravě lidí, domácích zvířat, zboží a dříví. Dnes jsou nejčastějšími návštěvníky turisté a není divu o vysoký zájem o tuto historickou památku - dodnes totiž mohou jeho návštěvníci projet původními plavebními komorami stejně jako před více než sto lety. V roce 1994 obdržel kanál nejvyšší ocenění organizace Europa Nostra za práci spojenou se zachováním původní historické tváře kanálu pro následující generace. Zvu vás na romantickou projížďku do srdce Telemarku...

Další fotografie z Norska

Probouzíme se do příjemně teplého rána, skrze okýnka lodi prosvítají první sluneční paprsky. Přespali jsme na ostrůvku nedaleko první manuální plavební komory kanálu a v těle se mi zvedá hladina adrenalinu při pomyšlení, že nás čeká celodenní plavba neznámými vodami uzounké řeky. Narychlo ještě nahlídnu do lodních map, chyba během plavby by se nemusela vyplatit, pak otáčím klíčkem a vydáváme se na první zápas s divokým proudem řeky Eidselva.

Manual Service Of The Telemarkskanalen, The Telemark Canal (Telemarkskanalen), Norway

Historie kanálu sahá do roku 1861, kdy byly vystaveny první dvě plavební komory v městečku Skien. Projekt byl tehdy pojmenován Norsjø-Skien Canal a s jeho dokončením došlo ke spojení norského vnitrozemí (jezera Norsjø) s mořem a prakticky také se zbytkem Evropy. Druhý kanál nazývaný Bandak- Norsjø Canal se začal budovat v roce 1886 měl za úkol ulehčit plavbu dřeva. Celkem 500 mužů tvrdě pracovalo v náročných podmínkách aby o pět let později úspěšně dokončili šest nových plavebních komor spojujících jezero Norsjø se dalšími jezery v srdci Telemarku. Dnes se označení „Telemarcký kanál“ používá pro oba původní kanály společně. První dvě plavební komory byly v roce 1970 modernizovány, zbylých šest nejvyšších plavebních komor se ale ovládá manuálně stejně jako před sto lety.

First Czech Boat On Telemarskanalen?, The Telemark Canal (Telemarkskanalen), Norway

Po příjezdu k Ulefossu se domlouváme s mladou obsluhou komor a bez dalšího čekání nám ručně otvírají autentické mohutné dřevěné vrata. Vplouváme do úzkého prostoru mezi skalami, který vypadá jako by ho vytesali malí trollové. Obsluha vhazuje provazy, které pomáhají stabilizovat loď během napouštění komory a než jsme plně připraveni, zručně otevírá malé dvířka na vratech následující komory. Voda se s obrovským hukotem řítí k naší loďce a nebýt provazů, kterých se teď zuby nehty držíme, pravděpodobně by s námi pěkně omlátila o stěny komory. Po asi 15-ti minutách je komora plně napuštěna a my jsme „vyplavali“o dobré 4 metry, vrata se otvírají a my můžeme vplout do další z komor, v Ulefossu celkem čtyřech. Po zdolání té poslední přichází konečně vysněná plavba tichými zákoutími pomalé říčky.

Ne však na dlouho, po pár kilometrech následují další plavební komory, z nichž nejdelší s celkem pěti komorami a převýšením 23 metrů je Vrangfoss. Jméno tohoto úseku, znamenající v překladu „problematický“, dobře vystihuje jak to zde vypadalo před tím, než se zde postavila plavební komora. Řeka se zde zužovala obepjata vysokými skalami a tvořila divoké peřeje což bylo obzvláště nepříjemné pro těžaře během splavování dřeva. Pokácené stromy se zde často zakliňovaly a někdy trvalo i dva roky než se jim je povedlo opět uvolnit. Situaci vyřešila právě až stavba komory.

Enjoying The Telemakskanalen, The Telemark Canal (Telemarkskanalen), Norway

Na ty, kteří měli trpělivost projet všech osm plavebních komor a vystoupat tak o celých 72 metrů nad moře, čeká ta nejhezčí scenérie z celého úseku kanálu – vysoké skalnaté břehy porostlé zelenými lišejníky a zakrslými borovicemi, které dodávají místní přírodě dramatický vzhled, jsou střídány úseky s malebnými staveními u dozlatova zbarvených políček, tu a tam je u vody taktně postavena malá idylická teráska. Užasle se kolem sebe rozhlížím a mám co dělat abych udržel kormidlo v jedné ruce, zatímco druhou mačkám spoušť fotoaparátu. Staré pramice dodávají cestě po řece historický nádech stejně jako lodě d/s Victoria (postavené v roce 1882) a m/s Henrik Ibsen (postavené v roce 1907), brázdící do dnešního dne vody kanálu. Na jejich palubě je možno projet stejnou trasu dlouhou celkem 105 kilometrů v kratším čase a navíc je možno za příplatek přibrat také kolo.

Po příjezdu do cílového městečka Dalen, vás kromě dech beroucích výhledů na okolní vrcholky Telemarku čeká také historický hotel s příjemným posezením za živého klavírního doprovodu a příjemnou atmosférou. Pokud máte v Dalenu k dobru pár dní, doporučuji si projet okolí na dvou kolech, nebudete litovat!

Cestu zpět je možno absolvovat opět lodí, či na kole po 115km dlouhé trase s 300m převýšením vedoucí po okolního horách, lemující trasu kanálu a poskytující fantastické výhledy stejně jako možnost sblížit se s kulturou Telamarku. Pokud vás neláká cestování po dvou kolech a několikahodinová plavba vám připadne nudná, je možno se vydat Telemarckými kanály na kanoi. Ať se nakonec rozhodnete pro kteroukoliv variantu, z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že Telemark si najde místo ve vašem srdci i vzpomínkách.


Užitečné informace:

Kraj Telemark leží na jihu Norska, správním městem je Skien, které je spojeno s mořem řekou Skienselva. V tomto městě také začínají Telemarcké kanály.

Maximální výška stěžně pro plachetnice je 16m do města Nottoden a 12,8m pokud chcete doplout až do cílového Dalenu. Podrobnou mapu kanálu je možno zakoupit v první plavební komoře ve městě Skien a díky členitosti řeky je téměř nepostradatelná, rozhodně se bez ní na cestu nevydávejte. Plavební dráha je vyznačená pomocí červených a bílých bojí. Červené bóje jsou napravo a bílé nalevo při plavbě proti proudu a dodržuje se udržovat odstup alespoň 3-5 metrů pokud bóje stojí samotná. Pár červené a bílé bóje je nejlépe projet středem. Celý tok kanálu je využíván jako pitná voda a proto je na kanálu přísně zakázáno vyprazdňování septiku, doporučuje se jej vyprázdnit před začátkem plavby a používat pokud možno toalety (mimochodem perfektně udržované) na souši.

Protože osobní lodě mají přednost, je vhodné vyplout časně ráno, zkrátíte si tím případné čekání před komorami.

Pokud holdujete rybaření, je možno zakoupit povolenku v Grenland Grenland Tourist Office na Hjellebrygga pro Norsjø a v cestovní kanceláři (Tourist Office) v Dalenu je možno zakoupit povolenku pro jezera Bandak a Kviteseid Doporučuji zkusit lovit na tzv. vydru, na kterou je možno navázat několik návnad a táhnout ji za lodí. Úspěšný rybolov pstruhů a lososů s touto pomůckou zakoupitelnou v každém norském obchodu s rybářským vybavením je zaručen.