Travel Photo Gallery - Ghana - Severovýchodní Ghana


Severovýchodní Ghana

Autor: David Lacina, publikováno: 26. 05. 2004. Text a fotografie chráněny autorskými právy. Reprodukce pouze se svolením autora.

Na cestách západní Afrikou jsem se dostal k domorodému kmeni Lobi. Tamní lidé jsou otevření. Zvláště místní trh je pro cizince zajímavý - můžete tu koupit všechno potřebné, opít se a oženit.

Další fotografie z Ghany

Preparing Jams, Local market, GhanaLidé kmene Lobi obývají území jihozápadní Burkiny Faso, severovýchodního Pobřeží Slonoviny a severozápadní Ghany. Na svou dnešní pozici se dostali kolem roku 1770, kdy migrovali z území dnešní Ghany v naději, že najdou nekultivovanou půdu, kterou budou moci využít pro své živobytí.
Lobi jsou farmáři, jejich hlavním zdrojem obživy je pěstování prosa, čiroku a yamu. Muži mají na starost obdělávání pole a jeho přípravu na osetí. Osévání je pak hlavní prací žen, stejně jako posléze sklizeň. Chovaný dobytek slouží především k výměnnému obchodu, jako věno či k obětování animistickým bohům.

Na trhu

Místní trh je pro domorodce jednou z mála možností, jak získat finanční prostředky k nákupu věcí a surovin, které si sami nedovedou vyrobit, respektive vypěstovat.
V každé vesničce se pravidelně (obvykle jednou v týdnu) koná trh. Každá z okolních vesnic v okruhu zhruba 40 km pořádá trh v jiný den, aby se navzájem nekryly.
K dostání je vše, co místní lidé potřebují - yamy (hlízovina chutí podobná bramborám s relativně dlouhým skladovacím obdobím 4-6 měsíců), maso, textil, dokonce i po domácku vyrobené části xylofonu (místní tradiční hudební nástroj). Vzhledem k tomu, že většina vesnic má omezenou dodávku elektrického proudu a některé jsou bez proudu úplně, televize ani jiná elektronika pro místní neexistuje. Další předměty tedy místní nekupují.
Bread Seller, Local market, GhanaOblíbeným místem na trhu je stánek s pitem - domácím pivem výborné chuti. Každá vesnice vyrábí pita různě silná a zpočátku lze jen těžko odhadnout, kolik alkoholu který nápoj obsahuje, takže se může velmi snadno stát, že po jedné či dvou kalabasách (nádoba vyrobená z tykve) osvěžujícího nápoje se člověk v pravé poledne začne cítit nadmíru uvolněný.
Cesta z trhu bývá ještě veselejší než pití pita - každý se chce dostat domů se svými několika pytli yamů, pěti kozami a třemi obrovskými lavory podzemních oříšků.
Lidé jsou namačkáni jako sardinky uvnitř rozvrzaného tro-tro (bush taxi) s neuvěřitelným nákladem na střeše, která je na pár hodin proměněna ve sklad potravin a chlév dohromady.
Člověk má pocit, že se auto buď každou chvíli převrátí, jak se naklání při průjezdu dírami ve vyschlé prašné cestičce, nebo se rovnou utrhne celá střecha podpíraná pouze kusy plechu prožraného rzí.

Svatební sloupky

Marriage Pole, Lobi tribe, GhanaPrávě na trhu se většinou potkávají budoucí páry. Padne-li žena některému z návštěvníků trhu do oka, osloví ji a požádá, zda by se nemohli sejít během příštího trhu. Pakliže se i oslovené muž zalíbí a objeví se ve smluvený čas na dohodnutém místě, jsou považováni za snoubence a odcházejí spolu do mužova příbytku.
Po sedmi společně strávených dnech se koná svatební slavnost. K její návštěvě zvou bubny a xylofony, které se rozezvučí široko daleko buší. Přípravu doprovází také postavení porgetea - svatebních sloupků ve tvaru písmene Y, vyrobených z kmene stromu máslovníku (Butyrospermum Parkii). Jsou rozestavěny přibližně 10 metrů od sebe a vedou od domu svatebčanů několik set metrů až k prašné cestičce sloužící jako místní hlavní komunikace, po níž denně projdou desítky lidí. Porgetea jsou obvykle zdobeny kruhovými zářezy, někdy se navíc obnažená místa sloupku obarví černou barvou, která je darem otce ženicha. Představuje jakýsi elixír, jenž má zaručit, že nevěsta zůstane s novým manželem po dlouhou dobu.
Na každé tyči je pověšen kus látky. Pokud je barvy bílé, představující v kultuře Lobi barvu štěstí, znamená to, že se žena vdává poprvé. Barva červená znamená nebezpečí - žena se rozhodla svého manžela opustit a chystá se vdát podruhé. Bývalý manžel má však právo verbálně či fyzicky nového snoubence napadnout a považuje se vůči nové rodině ve válečném stavu. Válečná sekera je zakopána až poté, co se spor urovná vyplacením dobytka nebo peněžního odškodnění.
Africká kultura je založena na směně, a tak i novopečený ženich musí rodině nevěsty zaplatit, jinak by si ji rodina mohla vzít zpět.