Malárie - jak na ni?

Autor: David Lacina, publikováno: 05. 02. 2003. Text a fotografie chráněny autorskými právy. Reprodukce pouze se svolením autora.

Jednou z hlavních otázek během cesty do zahraničí je zdraví. V tomto článku bude řeč o malárii - jedné z nejobávanějších tropických nemocí, o způsobech její prevence a rovněž o zodpovědnosti cestovatelů do zemí třetího světa.

Fakta

Malárie se vyskytuje ve více než 100 zemích a je jí ohrožováno 40% celkové populace. Mezi oblasti postižené touto nemocí patří Střední a Jižní Amerika, Hispánie (Haiti a Dominikánská republika), Afrika, Indický subkontinent, Jihovýchodní Asie, Střední východ a Oceánie. Každým rokem se malárií nakazí asi čtyři miliony lidí a více než milion lidí na její následky zemře.

Jak se nakazíte malárií?

Na lidi se nemoc přenáší kousnutím malárií infikovaného komára. Pokud komár kousne infikovanou osobu, přijme mikroskopické malarické parazity nacházející se v krvi nakaženého. Aby se mohla infekce šířit dále, musí parazit v komárovi minimálně týden dorůstat. Pokud po týdnu kousne komár jiného člověka, dostane se parazit zpět do lidské krve a následně do jater, kde pronikne do buněk, aby mohl dále růst a rozmnožovat se. V době, kdy parazit napadá játra, se člověk ještě necítí nemocný. Během dalších osmi dní až několika měsíců se parazit přesune z jater do červených krvinek. V nich se opět množí a roste, což způsobí puknutí červené krvinky a tím i možnost dalšího rozmnožování. Během tohoto procesu už parazit vylučuje do krve toxin - bakteriální jed - a infikovaná osoba pociťuje první symptomy nákazy. Člověk se může nakazit celkem čtyřmi druhy malárie - Plasmodium falciparum, P. vivax, P. ovale a P. malariae. P. falciparum a P. vivax jsou nejpatogennějšími formami malárie. Zatímco P. vivax způsobuje vysokou nemocnost, avšak smrtelný je pouze v 1% případů, P. falciparum si připisuje 95% většiny smrtelných případů - pokud není patřičně léčen, může způsobit selhání ledvin s následnými záchvaty, psychickým pomatením, komatem a smrtí.

Symptomy malárie

U většiny lidí se první příznaky projeví mezi desátým dnem až čtyřmi týdny ode dne nakažení. Výjimečně se může postižený cítit nemocen již osmý den, nebo také až po jednom roce. Mezi typické příznaky patří rychle se střídající horečka a třasavka, bolest hlavy, bolest svalů a unavenost. Občas jsou doprovodnými symptomy zvedání žaludku, průjem a zvracení. Malárie může mít za následek také chudokrevnost a žloutenku kvůli ztrátě červených krvinek.

Podle toho, jak často se malarické záchvaty střídají, se malárie dělí do tří podskupin. U první, nazývané terciana, přichází vrchol horeček každých 48 hodin. Do této podskupiny patří P. vivax a P. ovale. Druhá podskupina, kam patří P. malariae, se vyznačuje vrcholy malarických záchvatů každých 72 hodin a je známa pod názvem kvartana. Nejhůře jsou na tom postižení poslední podskupinou, zvanou tropika, u níž se vrchol vrací po už po 24 až 36 hodinách a pokud pacient není okamžitě léčen, končí zpravidla smrtí. Do této podskupiny patří P. falciparum a smutným faktem je, že právě tato podskupina často získává rezistenci na různá léčiva (profylaktika).

Diagnóza a léčba

Malárie je diagnostikována tak, že se pomocí mikroskopu hledají patřiční paraziti v krevním vzorku odebraném od potenciálně nakaženého pacienta.

Pokud je nález pozitivní, pacient se léčí pomocí předepsaných léků. Druh léků a délka léčby závisí na typu diagnostikované malárie, stáří pacienta a stupni vývoje malárie v počátku léčby.

Jak se proti malárii chránit

A nyní se dostáváme k hlavní věci. Jak se vlastně proti tomuto onemocnění chránit? Opomenu-li ochranu v podobě nošení dlouhých rukávů a nohavic, použití hmyzu odpudivých prostředků (sprejů, impregnačních tablet a podobně), existují v zásadě dvě možnosti. Je jen na cestovateli a jeho svědomí, pro kterou z nich se rozhodne.

Během návštěvy kterékoli hygienické stanice vám bude bezpochyby doporučena antimalarická profylaxe neboli preventivní léčba. Což znamená užívání zvolené medicínu během pobytu (záleží na daném léku, u Delagilu se například začíná týden před pobytem a bere se ještě další 4 týdny po návratu). Hlavní nevýhodou preventivní léčby je fakt, že některé přípravky jsou vůči některým liniím neefektivní, a to právě vůči těm, které se přizpůsobily stávajícím lékům a staly se rezistentními. Takže i když budete brát profylaxi, nikdy si nemůžete být zcela jisti jejím účinkem. Druhou nevýhodou je vliv, který mají turisté užívající preventivní léky. Původce malárie se neustále vyvíjí a mutuje, a stejně jako bakterie se stala rezistentní vůči penicilinu - magickému antibiotiku šedesátých let - tak i linie malárie se stávají rezistentní vůči moderním lékům. Samozřejmě, cestovatel si může dovolit koupit nejnovější a nejúčinnější lék, který je právě na trhu k dostání, ale jak dlouho potrvá, než se plasmodium stane vůči dané medicíně opět rezistentní? Navíc je třeba vzít v úvahu, že nejvíce jsou ohroženi právě místní obyvatelé, kteří mnohdy nemají přístup k nejnovějším lékům, a pokud mají, pak jim chybí prostředky k jejich pořízení.

Druhou možností, jak čelit malárii, je využívat dostupných léků k léčbě, nikoli prevenci. Zabrání se tak dalšímu možnému mutování malárie, takže cestovatel neohrožuje životy místních lidí. Malárie je léčitelná, proč se jí tedy nevěnovat až v případě nákazy? Výsledkem bude to, že se vyhneme vedlejším efektům semi-toxických profylaxí zapříčiněným dlouhodobým užíváním, a především neumožníme generovat nové, rezistentní linie.

Jak na malarický záchvat?

Pokud se dostanete do oblastí, kde není možnost lékařského ošetření, a propukne malarický záchvat, je třeba zahájit léčbu samostatně. Pokud je užívána antimalarická profylaxe, pak léčba MUSÍ probíhat pomocí jiných medikamentů než těch, které jsou užívány preventivně. Já osobně mám v lékárničce jednu dávku Lariamu, asi nejběžnějšího prostředku používaného k léčbě (ale také prevenci) malárie. Na proražení malarického záchvatu se u osob s váhou přes 45 kg používá pět až šest tablet, pro zabránění nežádoucích účinků je možno dávku rozdělit následovně: první dávka 3 tablety, další dávka za 6 až 8 hodin 2 tablety a za dalších 6 až 8 hodin 1 tableta.

Závěr

Vzhledem k tomu, že nejsem lékař, nelze výše uvedené považovat za odborný názor, je to pouze pohled jednoho z mnoha cestovatelů na danou problematiku. Hlavní myšlenka, stejně jako některá fakta pro tento článek, byla převzata od světoznámého cestovatele a dokumentárního fotografa Jean-Philippe Soulé, který se problémem zabývá v článku Malaria.